wlado's website

Co nás čeká s eurohujery

Ještě než se rozjela prezidentská kampaň, začala mne děsit myšlenka, že nakonec bude muset být zvolen opilec Miloš Zeman, protože proti němu nebude postavena neutrální a tím pádem občany neohrožující alternativa. A pak se rozjela kampaň ve stylu kupónové privatizace devadesátých let. Naivní představu o neutrálním prezidentovi pro všechny vystřídali investoři typu Viktora Koženého, nabízející "jistotu desetinásobku". Do tohoto obrazu velkých peněz ovšem nezapadal Avatar Franz, který získal více procent než jiní zavedení politici a svým způsobem je to nadějný fenomén dokazující, že do politiky lze vstoupit bez miliónových investic, které by v opačném případě bylo nutné v investorovi i s úroky vrátit.
Podle očekávání do druhého kola prošel hladce Miloš Zeman a vedle něho se prodral Karel Schwarzenberg. Tahle finálová dvojice vyvolala znechucení a dezorientaci velké části voličů, kteří se spíše rozhodli vůbec nevolit, nebo snad čekali na zázrak. Viděl jsem to tak, že oba finalisté budou mít shodné výsledky a rozhodovat budou možná jen desetiny procent.
Zde uvádím několik důvodů, proč si myslím, že nakonec K. Schwarzenberg spadl o nějakých 5% dolů:
  • Za 20let se stal K. Schwarzenberg maskotem několika politických stran, aniž by z toho veřejnost měla nějaký praktický prospěch.
  • Jeho poslední angažovanost s Kalouskovou TOP09, přineslo pouze další zmatky ve všech rezortech, které ovládli.
  • Nekritická podpora a chvála ministra Kalouska vyvolává podezření, že ztratil soudnost.
  • V polospánku je schopen podepsat cokoliv, co se mu dá na stůl, aby po procitnutí a kritice prohlásil, že s tím nesouhlasí. Tohle předvedl ukázkově v souvislosti s amnestii prezidenta V. Klause.
  • Jeho nekriticky vřelý vztah k Bruselským vládcům nutně vyvolává historickou paralelu s komunisty a jejich jízdami do Moskvy. Historická zkušenost říká, že to nepřineslo nikdy nic dobrého.
  • Princip nadřazenosti církví nad ostatními občany, který prosazoval při církevních restitucích, jen přiživil další podezření, že tady potečou velké provize.
  • Mluvit vůbec o tak zvaných Benešových dekretech, které v dnešní době naprosto nikoho nezajímají, byla naprostá pošetilost. Oslovil tím možná několik obyvatel Německa, ale ti ho zrovna teď za svého prezidenta nevolí a naštval Slováky.
  • Kampaň, za kterou si sice sám nemohl, byla podprahově vnímaná jako agresivní a mnohdy se projevovala na hranici šikany (viz staré budovatelské heslo: kdo nejde s námi jde proti nám) a když se umělci spojili do obdoby poválečné Národní fronty, bylo jasné, že kampaň je přepálená.
Lidé, kteří by jinak seděli doma, šli nakonec volit proti Kalouskovi a Schwarzengergovi pohodového Zemana, který je osobně neohrožoval.