wlado's website

Vir na Mac OS X - Flashback

V posledních měsících dostávám více dotazů k nedořešené odluce církve a státu. A jak se většina občanů dozvěděla - podmínkou této odluky je materiální a finanční vyrovnání s některými privilegovanými náboženskými společnostmi, kterému se také nepřesně říká restituce církevního majetku. Na rozdíl od Slovenska česká vláda i parlament nejsou schopni více než 20 let tuto záležitost vyřešit ke spokojenosti všech občanů, tedy i těch, kteří se k nějaké náboženské společnosti hlásí.

Tato dlouhá liknavost způsobuje, že většina lidí se už v problematice ani neorientuje, jelikož pamětníci vymírají a další generace nechápe o co jde. Aby toho nebylo málo, tak samotní duchovní náboženských společností vydávají různá protichůdná a účelová stanoviska, která se mění podle politických nabídek.

Do tohoto dění v posledních letech vstoupili i adventisté sedmého dne a to způsobem tak svérázným, že zaskočili většinu svých blízkých spoluobčanů, ať už věřících, či nevěřících. V rámci celosvětové organizace se čeští a slovenští adventisté stali v tomto ohledu odchylkou a nabízí se otázka, jestli je možné je ještě v tomto ohledu považovat za adventisty.

V následujících statích předkládám některé důvody proč nesouhlasím s veřejně předkládaným způsobem, jakým by mělo dojít k narovnání mezi českým státem a adventisty sedmého dne a přijímáním finančních příspěvků od státu na platy duchovních. Aby nedošlo k nepochopení, hned na začátku říkám, že by mělo být vráceno nebo nahrazeno, co bylo ukradeno.

Část 1. Církev a stát

Ve vztahu církve a státu proti sobě stojí dva krajní postoje:
1) stát a náboženské organizace jsou se státem svázány a to finančně i mocensky
2) stát a náboženské společnosti jsou odděleny a žijí na sobě nezávisle

Pochopitelně, že mezi těmito dvěma krajními postoji ještě existuje celá řada dalších možností a nedá se říci, že by nějaký systém byl čistě v jedné či druhé poloze.

Adventistické hnutí vzniklo ve Spojených státech a lidé kteří ho tvořili si do něho přinesli své dřívější postoje. V té době měli anabaptisté velký vliv na společnost. Jejich důraz na osobní svobodu rozhodování se výrazně projevil požadavkem dobrovolného křtu dospělých a svobodném vztahu mezi církví a státem. Proto je přirozené, adventisté sedmého dne od svého vzniku vždy zastávali druhý krajní postoj a to naprostou odluku církve a státu. Tento postoj byl všeobecně tak zásadní a samozřejmý, že nikdo necítil potřebu ho vkládat do věrouky.

Historik George R. Knight ve své kníze Hledání identity k tomu připomíná: „Mnozí adventisté se mylně domnívají, že jejich církev převzala dědictví reformační církve, kterou naštěpovali Martin Luther, Jan Calvin a Ulrich Zwingli.” (1) V českém prostředí by pravděpodobně někteří přidali ještě Jana Husa, případně i Jednotu bratrskou. George R. Knight v následujícím odstavci zdůrazňuje:
„Zatímco hlavní reformační směr si ponechal křest dětí a setrval na podpoře církve státem, anabaptisté obě tyto zásady opustili jako nebiblické. Jednak požadovali, aby člověk nejprve uvěřil a teprve potom byl pokřtěn, a rovněž prosazovali odluku církve od státu. Třebaže reformátoři hlavního směru kladli důraz na zásadu sola scriptura (pouze Písmo), anabaptisté jejich postoje v tomto směru pokládali za nedůsledné. Anabaptisté usilovali o úplný návrat k učení Bible. Považovali za nesprávné zůstat stát v teologii tam, kde skončil Luther, Calvin nebo Zwingli. Hlásali odklon od církevních tradic a věroučných zásad formulovaných ve vyznání víry a prosazovali návrat k ideálům novozákonní církve. (2)

Evropa
________________________
(1) KNIGHT, George R., Hledání identity. České vydání 2007, Luxpress s.r.o., s. 28.
(2) tamtéž, s. 29.

Důvody jsou zřejmé - porušení rovnosti a svobody a v českých zemích státní církve (podpora vezus tolerance) cuius regio tuus religio, česká zkušenost, katolíci státní zamšstnanci při matrikách - toleranční evangelíci
Rekruti ze státních církví nemají problém se státem jako adventistů

Revize této zásady

2) Krč - nepodložené vlastnictví

3) solidarita

4) Armáda spásy

5) zoufalé biblick= argumety

Vyloupili egypt

vatrhávání vět z kontextu - návrat k sektářskému přistupu, teogolie strano

6) desátky státní podpora do jedné kapsy

***

Církev, má-li být věrohodná, musí být nezajištěná, odkázaná na nevymahatelné dobrovolné přispívání. Že to není utopie, prokázali naši evangeličtí předkové po vydání tolerančního patentu. Museli si nejen financovat svého pastora, ale ještě k tomu odvádět poplatky katolickému faráři. Vydrželi to a my z jejich odkazu žijeme dodnes. Přece kdo hledá nejprve Boží království a jeho spravedlnost, tomu vše potřebné bude přidáno.
Autor je evangelický farář
Proboha, peníze ne! | dialog.ihned.cz - Komentáře